Jak jsem psychicky viděla kosmologické reálie během procesů čarodějnických
multidimenzionálních válek o tento svět ve spojení s Galaktickou federací proti
Drakoniánsko – iluminátskému impériu temnot. Jsou to parapsychické – mentální zážitky,
náhled do dimenzionálního světa. Popisuji je tak, jak jsem je viděla a zažila.

Hned na začátku dimenzionální války jsem se setkávala s jednotlivými inteligencemi naší galaxie
a vesmíru a jednou z nich byla i duše naší planety – Matka Země.
Kdybych ji měla popsat, asi bych ji popsala jako mýtickou Paní zvířat, viděla jsem ji jako černošku
v nejlepších letech, šamanku, obalenou zvířecími silami a atributy – kožešinou, ptačími pery atd.,
která dokáže začarovat každou bytost na této planetě a každá bytost na této planetě ji bezprostředně
podléhá.
Při prvním setkání jsem slyšela šum a ze začátku mě vyděsila. Když jsme spolu mluvily poprvé,
ptala se mě, zda jsem někdy ublížila netopýrovi. Já ji vyprávěla, že jsem jednou ve tmě šlápla
na něco, co vydalo sklovitý zvuk a když jsem rozsvítila, zjistila jsem, že to byl netopýr, který ležel
bezvládně na zemi. Odnesla jsem ho do sklepa a on se přichytil na stropě, ovšem na jaře umřel a
už ven nevyletěl. Matka Země byla spokojená. Říkala, že kdybych ublížila netopýrovi, nemohly
bychom spolupracovat.
Netopýr, stejně jako orel, černá kočka, nebo pardál, patří mezi mýtická zvířata, která si Matka Země
obzvlášť chrání, jsou to vyslanci vyšších duchovních sfér. Mýtických magických zvířat, kterým
člověk nesmí ublížit, je vícero. Netopýr je jeden z nich – pak se divte koronaviru, když nějaký
úchylové trápí netopýry v laborkách. Mozek tohoto zvířete dokáže vyvolat takové vlny
v časoprostorovém kontinuu, že to spustí klidně pandemii chorob.

Obecně je spirit naší planety – Matky Země – strážkyní nad vším životem na této planetě. Učí nás
soucitu a je hlavní patronkou tohoto cíle. Pokud se najde člověk, jakože najde, který z vlastní
nevědomosti, nebo surovosti schválně trápí a ubližuje zvířatům (včetně jiného člověka, ač to už je
relativní), bude mít po smrti problém se spiritem Matky Země. Spadne mýticky „do pekla“.
Matka Země si ho stáhne, nepustí ho, aby mohl opustit sféru této planety a změní ho přesně
na to zvíře, kterému ubližoval a nechá ho zažít krušný osud v rukách jiného sadistického úchyla.
Když se duše tohoto prozatímního zvířete vrátí a je schopen zpracovat svoji lekci, vrací se opět
do lidské duchovní matrice a může pokračovat v lidských inkarnacích.
To se ovšem děje pouze skutečným lidem – destruktivních bytostí temnot se Matka Země mileráda
vzdává a snaží se jich zbavit úplně, posílá je vyšším instancím, protože klasické peklo
na ně nestačí.

Naše planeta trpěla náporem temnot stejně jako všichni ostatní, dokonce byla na pokraji sil.
Surové likvidační vlivy temného impéria se podařilo odstranit, Matka Země byla z naší přítomnosti
nadšená. Z aktivních duší, které se ji snažily pomoci, i z operací Galaktické federace i z přílivu
vesmírných a kosmických mocností.

Během multidimenzionální války mě podporovala, se spiritem planety jsem komunikovala velice
často. Je hlavní patronkou toho, co se stane a nestane, ona má hlavní slovo. Během války přijímala
nápady a invence spirituálních bojovníků a dalších aktivistů, zpracovávala je a rozhodovala, které
vlivy se naplní a které ne.
Během celého procesu se vnitřně velice uzdravila a rozhodla, že lidstvo podrží, že nás nezničí.
Kdyby se planeta rozhodla, může nás zničit, stačí, aby zatřásla kožíškem. Její povaha je ovšem
velice správná a milosrdná, čarovná, ovšem i dost drsná, energická, má ovšem pochopení pro
všechny tvory a zná je, dopodrobna. Je jejich paní. Kdo ublíží této planetě, bude s ní mít po smrti
problémy a spadne do pekla. Živelní démoni jsou něco jako její vyslanci, ona vládne živlům,
její spirit rozhoduje o celém jejím bytí, jejím těle i duchovním prostředí.
Přesto je tato bytost oddaná veškerým kosmickým zákonům, iniciativu Galaktické federace za svoje
osvobození vyloženě uvítala. Měli bychom jí být vděční, že nás živí, učí a toleruje.