Hlubinný otřes v politických pořádcích post-komunistických zemí a Ruska, kdy vyšla na povrch
obrovská příklonnost mas lidí k USA agitce a nenávisti k Rusku, kterou V.K. nazývá trefně
„nacifikací“ a bezprávní cenzura od soukromých subjektů, která otřásla spoustou lidí, kteří jsou
z takového pohybu naší společnosti zděšení, vyvolala obrovské změny v kultickém podloží
našich zemí.
O tom jsem již psala, došlo k sebezáchranné aktivaci hlavního slovanského kultu – Sibiře a Ruska,
který tvoří centrum obrovského kořenového systému kultů Euro-Asijské desky.
Tento hlavní kult se velice zaktivoval a rozprostřel svou sílu, narovnal se do svého plného
potenciálu a nyní podpírá veškerý slovanský prostor.

Je to záchranná magická síť, kterou dýchá krajina, jakou energii vyzařuje země. Aktivace tohoto
kultu byla výsledkem duchovních spirituálních počinů mnoha lidí, jednotlivců i skupin, a dále to
byl přirozený stimul, kdy „dozrál čas“. Kolektivní slovanské vědomí došlo k takovému šoku
a otřesu, že se v současném čase, kdy se celý kult stejně musí zaktivovat, při přirozeném vzestupu
planety, stala tato událost.

Jak jsem sama navnímala tyto děje, tak nejdříve byla slovanská kultická energie plná bolesti, křeče
a zároveň neústupné bojové síly, doslova jako když se protahují tisíce let svázané údy.
Na pohádkové úrovni jsem v pozadí vnímala známý fenomén z Ruska – uvězněného pravého cara.
Tím nemyslím nikoho konkrétního, spíš je to symbolika utrpení, která v Rusku je. Nespravedlivě
zavržená týraná osoba s obrovským potenciálem, jejíž utrpení přešlo fází, o které se dá mluvit
s běžným člověkem a která se přesto rozhodla vyhrát, vydržet, splnit svůj úkol.
Zátěž krutého utrpení, daň za neoblomnost.
V této „postavě“, personifikaci informačního obsahu tohoto sibiřského kultu jsem zároveň vnímala
osvobození, hlad po spravedlivosti, strach z další frustrace, bojové vypětí, veškerou dramatičnost.

Bojová, rozpínavá a dramatická síla tohoto obrovského procesu po celé severní polokouli naší
planety trvala asi dva dny. Bylo to energeticky, emočně velice náročné a bolestivé. Ovšem mám
dojem, že se během těch dvou dnů zvedly těžké pláty usazenin z našeho, i zemského kolektivního
informačního pole, že došlo k čištění kultických území.
V současnosti vnímám energii toho obrovského kultu jako daleko klidnější, usazenější, silnější
a jistější. Jestli bylo nutné v prvních dnech za touto silou stát, bránit ji a podporovat ji, nyní je
situace opačná, tato síla podporuje a vyživuje mne. Pohádkovou personifikaci této síly vnímám
nyní jako zodpovědného mladého muže, představitele opory a stability, slovanské podoby a typické
optimistické povahy, „idealista“, nadaný člověk schopný velice dobře obstát, pokud mu hnáty
neláme NWO. Ta energie, která se rozprostírá krajinou, i srdci lidí, je místní, slovanská, vztahuje se
k svobodným dobám, bez křesťanství. Je to spiritualita, která se úzce vztahuje ke krajině a zemi
a jejíž vůně a těžko vysvětlitelné odstíny energií se nedají chytit do slov. Je optimistická,
povzbudivá, jemná, „levičácká“ v pozitivním, svobodomyslném slova smyslu, přírodní, milující
život a vyznávající radost.
Zatím mi ta energetická „novota“, která září ze země skrze naší republiku a další země
post-sovětského prostoru, připadá nezkažená a že se nedá zkorumpovat. Když se na ní napojuji,
tak po prvním, typicky slovanstvím působícím dojmu zjišťuji, že má mnohem hlubší a stabilní
vrstvy, které mi skutečně připomínají v něčem Indii. Tak jsou asi teorie o slovanských a indických
védách a jejich společném základu pravdivé.

Celá ta rozsáhlá kmenová, kořenová síť Sibiřského kultu nyní v současnosti podepírá zevnitř
veškerá slovanská území a i další, již ne-slovanská. Oproti minulosti velice zesíleně a kvalitněji.

Nevím, jestli má tento obrovský kult stejnou energii po celém svém rozsahu, tipuju, že ne,
že slovanská energie v Čechách bude jiná, než v Rusku, nebo třeba Polsku, přesto jsou v základě
stejné, liší se jen krajově.

Velice to vítám, protože duševní prostředí, ve kterém jsem absolvovala dimenzionální válku
v minulých letech, bylo děsivé a při srovnání s touto novou, nově obrozenou energetickou sítí
naší krajiny, na kterou se nyní ráda napojuju a čerpám z ní sílu, se už do toho pekla nechci vracet.

Nepřátelská, odvrácená strana NWO nám hraje před našimi zděšenými zraky hrůzné divadlo,
kdy davy lidí zastávají anti-slovanské myšlení a bezhlavě navedení nenávidí Rusko a nehodlají
o ničem diskutovat a hledat jakékoliv pravdy o situaci a „vlastenci“, nebo lidi smýšlející
pro-slovansky, kteří jsou z tohoto vývoje otřesení, ti velice trpí a nevěřícně zírají na konflikty mezi
slovanskými národy. Tak proto síla matky Země probudila náš hlavní kult. A ten nám bude
pomáhat a tvořit útěšné, hřejivé, spirituální prostředí v krajině, přírodě, která se vrací ke kořenům,
začíná svítit svou zdravou energií a přestává jen technicistně smrdět.

V tom vidím naději.
Na povrchu graduje obludný psycho děs, ale v podloží se mnohé uzdravilo.
A to se neděje nadarmo a kdo dokáže tuto jiskřivou, obrozenou energii slovanského kultu a ducha
krajiny v pozitivním smyslu přijmout, získá mocnou ochranu a psychickou výživu a přepne se ze
zlého matrixu do zdravého světa.