S Poem bydlím v jednom domě,
ten dům není pro mě
Křik racků směje se mi do tváře
co prý je to za lháře!
já říkam ale:
to lhaní není
jen pravda svou tvář neustále mění
V pavučině smrti
slaná růže smutní

Místo stesku
dostávám jen prázdnou SMSku
Dotyky a hádky
za písmenky se chvějí
Rozum zůstal
skutky odcházejí

jeden z kvítků na větvičce šeříku...

--třídobá pomlka--

Slisovaná touha
naložená ve vakuu.
Jak snadné je otevřít víčko!
-a ta vůně, ta stojí za to..

1.6.2003