TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 24.12. Adam a Eva

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Sonet o nenadálém shledání
Autor: Květík (Občasný) - publikováno 4.6.2003 (00:18:08)

	Květík (Občasný) - 6.6.2003 > Naty> Má zde ještě někdo výhrady k 19. století? Přiznávám se, jsem staromilec. Bydlel jsem ve starém domě, teď bohužel už přes 10 let musím bydlet v paneláku, ale toužím po domě z 18. nebo 19. století, který má duši (zajisté i různé neduhy vyplývající ze stáří). V mém psaní mne inspirovali Otokar Březina, Antonín Sova, Karel Toman, Vítězslav Nezval ad. Moderní poezii jsem nějak nezvládl. Číst ani psát. V hudbě mne skoro nejvíc baví romantický Dvořák, který je nejčistší esencí 2. poloviny 19. století. (Kupodivu i dnes jeho skladby celosvětově "frčí".) Samozřejmě je to otázka toho, jak vnímáme poezii. Já ji považuji za zvláštní formu hudebního projevu, kde slova mají sice svůj význam, ale především barvu, zvuk a náladu. Slova pak skládají básnické obrazy, které mi docela stačí ke štěstí. Sdělování komplikovaných myšlenek či emocí už vnímám jako vedlejší - i když klobouk dolů před tím, kdo tohle dokáže.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Květík

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)