Konečná fáze

je daná a konečná.

Tak proč o tom

stále pochybuji

proč se v tom

nevyznám.

Konečná fáze

snad nemůže být konečná...?!

Vždyť ještě ráno

vstávám

a večer uléhám.

Dělící čára

mezi ´končí´

a ´pokračuje´

mě ničí

a zároveň povzbuzuje

(pokud mě nezabije).

Něco končí

něco začíná

a cosi mezitím

si stále a vytrvale

pokračuje...

což nadějné je...

Snad je to Život sám

co i v naší

´konečné fázi´

sám sebe naplňuje.

Vzdejme jí tedy holt,

ona to zasluhuje.

„Tak sakra - končí to nebo pokračuje??“