Nenechejte maličkých přijíti ke mně…

 

Ne! Jen žádná mláďata všech ras a druhů,

už se vidím, jak zas dělám: Ňu-ňu, ňu-ňu.

Lepí se na mě, jako když přesně vědí,

že jim rozumím, vím co a kolik jedí.

 

Patičky miminek, čumáčky a tlapky

cpou se do bezpečí a nechtějí zpátky,

všechna ta sběř se ke mně zdálky žene,

rodné matky jim můžou být ukradené.

 

Je to mé prokletí, to správné tušení,

rozumět beze slov smíchu a kňučení,

prostými doteky rozdávat soudržnost,

nezvracet, netrápit, a nikdy nemít zlost.

 

Nechte si mláďata, ať už jsou číkoli,

když potom odrostou, vždycky to zabolí.

Už teď mi na hrobě určitě bude stát:

Zde leží znavená matka všech nemluvňat.