|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ahoj! Tak jsem tu zase, abych vám napsala něco jako pokračování minulého příběhu či dopisu. Minule jsem vám psala, že je v Anglii jako au-pair a stará se o starší dámu. Od té doby, co jsem přispěla „letterem“ od R. uběhlo už dost času a mezitím mi došly další dopisy. Ráda bych se o ně s vámi opět podělila, protože si myslím, že by stálo za to si je přečíst. Proto nazývám tento příspěvek „Má rodina v UK“. Pozor, není to upravováno, jen jména jsem nepoužila pro zachování anonymity.
O., musím Ti něco napsat
Dnes jsem tu zažil něco neuvěřitelného! To jsem u nás nezažil tak 12 let. Krutě dlouhých 12 let! Byla tu na návštěvě dvojice – z rodiny – Jane + Jorg. Bože O.:
Vše jsem ukázal. Jak se starám o Mrs Bloss. Noční procedura převléknout – nachystat, přichystat. Byli se mnou velice spokojeni. Tak mě celou dobu říkali – sweet boy, říkali jen krásná slova. No a pak mě Jane popřála GOOD asleep. – NO SOCCUBAS
Samotné loučení – popřání night night tu trvá 40 minut! Pak přišla řada na mě! Jane mi řekla tolik milých věcí s úsměvem na rtech. Pak mě objala a řekla: „Jsme rádi, že Tě máme a že se staráš o Mrs. Bloss. Jsi moc hodný a vlídný. Vítej v naší rodině!“ Tak tohle mě dost dostala – tohle jsem teda nečekal a byla to síla – nechápal jsem dost dlouho. Taky mi řekli, až pojedu do Londýna – protože jsem jim řekl, že jsem tam ještě nebyl, tak se musím u nich zastavit a můžu tam i přespat a jejich syn (14) mi ukáže Londýn! Všechno – Millenium Hall, London tower – všechno! Tak to jsem nechápal podruhé! Ale tak mi tohle chybělo, aby mě někdo objal a řekl mi něco milého. O. je to asi hloupý, ale začíná mi to tu přirůstat k srdci. Našel jsem tu domov. Opravdový domov. Cítím se tu tak bezpečně, a je to prostě tady nádhera – jiné, úplně jiné než u nás. Moc jsem si přál dostat novou šanci žít. Žít nový život. A teď se mi to snad splnilo. Dostal jsem příležitost – si vydělat, leccos si koupit, starat se sám o sebe, a hlavně učit se – tu je spousta věcí k učení.
Konečně zažívám klid a pohodu. Miluju třeba když večer v 1100 skončím a jen tak sedím. Radiator mě hřeje na záda a venku prší a já jen poslouchám music. Špica. Nikdo, absolutně nikdo mi do ničeho nekecá. Všichni jsou tu tak hodní, milí a všiml jsem si, že pokud se jim člověk ukáže takový jaký je – opravdový, tak přátelství tu je hrozně vážená věc.
Promiň, že Ti píšu furt. A jen to, jak se mi tu líbí, ale jsem z toho dost vedle. Prostě nebyl jsem na to zvyklý. Jsem tu moc, moc šťastný a už jsem si včera sedl a roztrhal všechny dopisy od L. + fotky a pohledy – vše.
Už to tak dál nejde, furt na ni myslet.
NEW LIVE IS COMMING!
HE IS HERE!
Chci, abys za mnou přijel a moc si tu užijem.
Nikdy na vás tam „doma“ nezapomenu!
KEEP SMILLING AND TAKÉ CARE!
No, to jsme si zase dneska užili
Kus světa!!!
Mám Tě moc rád
R.
PS: R. moc se Ti znova omlouvám, ale opravdu jsem to musela udělat. Stojí to za to, aby i ostatní věděli, co děláš.
|
|
|
