V hlavě

v nevelké dutince

 je atom – bod

nedotknutelný a nedotknutý

Následuji jej tělem i myslí

Jak když se se síťkou na motýly

chrání motýl

dávajíc pozor aby se mu prach z křídel nesetřel

Nijak ho neobmedzujíc

                  nevyrušujíc

  v svobodném pohybu.

Myšlenky v hlavě

se přeskakují

       a mění jak améby

jen aby měl dostatek prostoru...

Až jednou zakopnu,

        do cesty se mi něco postaví

               anebo už ji jednoduše nebudu stačit

a duše mi vyklouzne z těla

a dál si poletí

svobodně a ničím nerušena

jak vždycky.