votivní předmět

(aneb poučení o nepoučení)

 

slyšela jsem jednou

vyprávět

(a věřte, je to

příběh skvělý)

jak pyšní na ten

dnešní svět

jsme stará moudra

zapomněli

archeolog

jak hloupý medvěd

když neví, co to znamená

označí to

za “votivní předmět”

a schová

do péče musea

 

např. nějaký

vědátor šťouravý

v podivné věci, údajně

zdobící svatostánek

odhalil prastarý

galvanický článek

 

až jednou zhyneme

jak starověký Řím,

jak oni, i my

otráveni sami sebou,

snad někdo z těch,

co po nás přijdou

objeví Temelín

a protože bude

houby vědět

(lidstvo už se

asi nezmění)

označí ho

za “votivní předmět”

a historie zase

bude v …..