Monty (Občasný) - 8.9.2003 > Podle mého názoru záleží na autenticitě textu v daných souvislostech: chci-li být autorem realistickým, věrohodným, nenechám mluvit studenty jako knihy a - dejme tomu - důchodce v DD jako dlaždiče... i když... mnozí důchodci tak dozajista hovoří, viz. třeba moje babička, která pro hovno nešla nikdy daleko... takže to asi nebude ten správný příklad.
Ono už se vnímání sprostých slov trochu posunulo, dnes "hovno" a "prdel" nikoho nešokují, řekla bych, že si užívání těchto slov např. v televizi nebo v tisku povšimne málokdo; ale zůstává ještě řada tabuizovaných slov, která se v masmédiích běžně nepoužívají, přestože je prakticky každý zná.
Na druhé straně používání vulgarit v nečekaných souvislostech (řekněme třeba v hovoru bohů na Olympu) nemusí být samoúčelné, může to být humor, satira.
Každopádně se těším na další díly tvé úvahy.