"Proč mě rušíš, mrzký tvore,
proč mě rušíš," -pravil Noh,
hrozný Noh, jehož jsem vzbudil,
když jsem hledal bájný roh.
Bájný roh od jednorožce,
jednorožce bílého.

"Proč mě rušíš, mrzký tvore,
a nedáš mi spát?!"
Pozved jsem své smutné oči
a pohlédl na něho.
"Věř mi mocný hrdý bohu,
věř mi hrozný Gryfone,"
odvětil jsem - "hrozný Nohu,
nedělám to rád."

"Zabloudil jsem v tyto kraje
při hledání tvora z báje,
při hledání jednorožce,
jednorožce bílého."

"Proč mě rušíš, v tuto dobu,
dobu noci Valpružiny,
proč mě rušíš, mrzký tvore,
bez důvodu, bez příčiny?!"

"Snadnější je" - pravím znovu,
"naleznouti v tuto dobu
tvora ušlechtilého."

"Pročpak hledáš, mrzký tvore,"
-zahřměl vzduchem jeho hlas,
"pročpak hledáš, cos neztratil,
a rušíš mě zas a zas?!"

"Dlouhou dobu, drahý Nohu,
velmi dlouho hledám již,
dlouho hledám, jak jen mohu,
tu věc, co je srdci blíž.
Chtěl bych poznat, drahý Nohu
nejsilnější cit."

"Psali něm prozaici, psali o něm poéti,
musí to být pocit, který nade vše se povznáší,
čekám, kdy to na mě přijde, čekám, kdy mnou proletí,
čekám marně, drahý Nohu, na Amorův šíp."

"Ještě jsi mi neprozradil, neodbytný tvore,
ještě jsi mi neprozradil,"- pravil znovu Noh,
"k čemu tvoje extempore, kam tě vášeň unáší,
nechápu, proč stále hledáš jednorožčí roh."




"Dřív, než mohu odpovědět, musím se ti omluvit:
Omlouvám se, drahý Nohu, že ti nedám spát.
Vysvětlím vše, co chceš vědět, když mě necháš domluvit,
doufám jen, že uvolíš se radu mi pak dát."

"Kolem mne je spousta dívek, k nímž já cosi cítím,
je tu spousta dívek, kterým mohu básně psát,
poznám spoustu překrásných múz, toulaje se žitím,
spoustu z nich, já drahý Nohu, mám upřímně rád.
Láska je však pro mě stále jenom krásný sen."

"Já však hledám, drahý Nohu,
nejkrásnější ze všech múz,
hledám tu, nad kterou stále
svítí hvězdy jasné.
Jak ji ale nalézt mohu,
pravou perlu poznat zkus,
když je jedna jako druhá,
a všechny jsou krásné.
Pročpak zrovna já musím být,
proč musím být básníkem."

"A já nevím, drahý Nohu, nevím, co si dál počít,
mám se každé múzy zeptat, zda mi křídla lásky dá?
Nestihnu však do smrti za každou z nich se otočit,
či mám čekat něž ten vykuk s lukem už se odhodlá?
To bych ale až na věky takto zůstat moh!"

"Nu a proto vydal jsem se v tyto snové kraje,
do míst, kde omamně voní jak krev rudé růže,
Nu a proto vydal jsem se hledat tvora z báje.
nebotˇon se svojí mocí snad mi pomoct může,
kudy jít snad ukáže mi jednorožčí roh."

"Nehledej roh jednorožce, ty naivní tvore,
ten ti cestu neukáže, tohle jistě vím,
jakože mé zkušenosti nejsou vůbec sporé,
nemarni zbytečně svůj čas, to ti poradím.
Také já jsem letěl kdys za tím, o čem jsem snil."

"Mám pro tebe lepší rady, beznadějný romantiku,
ten tvůj problém zdaleka není tak složitý.
Místo abys bloudil tady, poslyš lepší takiku,
prozradím ti co dělat, neb znám tvé pocity."

-Nedořek to bohužel, neb jsem se probudil.

Otevřel jsem náhle oči, za okny byl krásný den,
Co to bylo, co se stalo, o čem jsem to snil?
Proč se mi tak hlava točí, byl to vůbec jenom sen?
Tak či onak život jde dál, jsem tam, kde jsem byl.