Jsem zkouška, v níž nikdo neobstojí,

Jsem vítr, který vzduchem vane,

Jsem prsten, co našels na větvi chvojí,

Jsem oheň, který do noci plane.

Jsem dítě, které světem bloudí,

Jsem krajina, jíž rád se procházíš,

Jsem moře, po kterém pluješ lodí,

Jsem nic, které stále znovu nacházíš.

Jsem papír, na nějž nikdo léta nepsal,

Jsem otazník, který nezodpovězený zůstává,

Jsem plamen, o který ty se nespal,

Jsem kytka, co navždy bude voňavá.

Jsem věta, již bojíš se pronést,

Jsem kladivo, jež někdo už odložil,

Jsem jehla, jíž nejde žádná nit provléct,

Jsem ta, za niž bys život položil?

Jsem vrána, která prolétává nocí,

Jsem les, co zvířata již opustila,

Jsem bludiště v němž každý se ztrácí,

Jsem chyba, kterou jsem ti odpustila.

Jsem prohra, která nesmírně vadí ti,

Jsem zkušenost, jíž budeš si cenit,

Jsem zrada, kterou nelze odčiniti,

Jsem láska, v niž budeš vždy věřit.

Jsem zem, která cítí tvé kroky,

Jsem válka, kterou nemůžeš vyhrát,

Jsem  bouře, co provází tě roky,

Jsem hra, s níž chtěl by sis hrát.

Jsem tajenka, jež zůstane nevyluštěna,

Jsem hudba, která v uších všem zní,

Jsem pravidla, co zůstanou nezměněna,

Jsem slza a ty utápíš se v ní.