V JáMě
Roky sedíme v JáMě zvedáme oči a snažíme se nahlídnout pod sukně žen který se přiblíží až na okraj který si nás prohlížej bílýma nebo naopak spálenýma rukama se chytaj brlení tají dech —
Roky sedíme v JáMě brní nás dech —
₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪
– Jak často už jsme byli zasaženi silou touhy být lepší?
– Snad co den. –
– Kolikrát jsme vydrželi měsíc týden nebo aspoň do večera?
– ...
– ...
– Má jméno ta mdlá slabost která nám pokaždé znovu a znova zatěžká
údy?
– ...
₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪₪
Roky sedíme v JáMě honí nás běs brní bych —
Roky sedíme v JáMě zvedáme oči gaťky mám nejraděj květované —
|