***
Je večer
na Petržalku už padla tma
Jdu,
nohy podemnou se pohybují směrem k Delvite
Hýbou se a já nevím proč
vúbec mě k tomu nepotřebují
Hlava se diví v té absurdite
že ji nohy dovedou před regál se sýrovými krojsandami
a ruky nabírají
Jsou plné energie
Z té energie se nejen hýbou nohy
ale i rodí myšlanky
zoufale hledající dúvod k čemukoliv
Potom hurá pro slaninu
snat aby měli z čeho
oči slané slzy ronit
O moc vhodnější pozicí než vertikálne
s košíkem před pokladnou
se mi jeví poloha horizontální
s diagnózou absolutní apatie
Bez zájmu o příjem
i o výdej
slova se s díkem odmítají
Doma
když vybalím nákup
si poslušně vyčistím zuby
a uložím se s vědomím
že je nejvyšší pravděpodobnost
že se mi ráno nepodaří nevstát
kolikrát ještě ?
Snad na dušičky
boží znamení
Anebo Jojka zazvoní.
|