Bělostná a přece černá,

Křehká ale zákeřná,

Mým rtům navždy věrná,

Z odpadů své tváře má.

Dychtivě ji pohladím,

Nedočkavě se až třesu,

Trošku se s ní pomazlím,

Než ji do úst vnesu.

Plamen ošlehne ji měkce,

Jemně to v ní zapraská,

V červené záři rozbřeskně se,

Ten pocit je jako vyrážka.

Ale i tak ji mám stejně ráda,

Láska moje i zhouba zlá,

Nekuřáci nastavují záda,

Když mé tělo k cigaretě plá.