|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Mé myšlenky se toulají hledají ta správná slova pro úvodní verš v daleké zemi kam nikdo doposud nevkročil nepošlapanými pěšinami. Hledají ložiska lásky které jsou dosud nehlídané slabikujícím rty doteků vstupuji branou úst po rozepnutých rtech usedají v mém srdci.
Rozhoupávají můj zvon bez ostychu k plnému životu náhradou za ty co jsem zapoměl a utopil je navždy do hluboké studny zhasínajících hvězd. Ráno ukraldo noci bitvu vracejících se vzpomínek ted sloky vábí to tajemství co navždy pohřbila noc do stříbrné cely nepohlazeného písku.
Zjevují se jako hosté bez prvního předvolání snaží se smlouvat abych zrovna tu si napsal do bělostné dlaně papíru modrým inkoustem. Obnažují mé tváře z písku co vázne v hrdle stejně jak smyčka kata a chystají krutou vzpouru dlouhých potoků zapomění mdlob dne.
Půlnoční vybuchující salvy doteků propletených rtů spalují touhu dospět uniknout své smtri jak plamen co jednou dohoří předávají si svá tajemství. Touha spálených rtů z nedočkavého žáru lásky spalovala nerozkvetlé verše a písek svou nahostí zakrávý vybuchlé krátery explodujícího srdce.
|
|
|