Div žene ženu žhnoucí,

ve svět vše-divoucí,

v drn trávu si rvoucí,

v kmen bělostné břízy,

k vůni její mízy

co spolu s vlasy smísí

a pak jak z větru mlýny

vždy s otočením sílí

-vlasy rozpuštěné - rozpustilé víly.