Občas se stává, že se doktoři se svými pacientkami vyspí. Zkrátka v sobě na jednu noc naleznou zalíbení a prožijí románek. Takový už je život. Takže se to samozřejmě stalo i mně. Noc to byla velice bouřlivá, ale byli jsme oba nesmírně spokojeni. Jenže svědomí - ten nepříjemný hlodavec - to se ve mně ráno začalo zle ozývat:

„Je pravda, že jsi doktor. Máš na to i diplom...  jenže ty jsi veterinář !“

„Ale co ?“ povídám si. „Nějak bylo, nějak bude.“

A šel jsem zase zavřít kozu do chlívku...