Píši znaky

bílé znaky na černé pole

ryju nožem do krásné ruky

rýhy až přes krev

zíráš na mě

neznáš bolest

nechápeš

ublížils ji

připrav se na vodopády bolesti

poznáš člověka ...

který se vymkl lidské představivosti o brutalitě

a nůž jde dál

cestou největších tělesných útrap

špička nože kdesi v těle a jen mrkneš ubožáku

zrůdo

CELÝ ŽIVOT BUDU MÍT TVŮJ ZASRANÝ KSICHT PŘED OČIMA řvu ti do očí

neumřeš selháním funkcí, ale bolestí

bolestí

umřeš bolestí

umřeš obrovskou bolestí

snad tě zahřeju jedinou příjemnou věcí

že zemřeš

Usnuls ...

Jediná jistota, která se splinila

Vytahuji nůž

Prohlížím jej

Slzy jak lidské kosti lámající se o kusy ledu

tečou po tváři

A ty tu ležíš mrtvý a ona? bože jsi nespravedlivý

Nůž v mé hrudi zapadá jako skládačka, lehám si k Vám

Láááskooo