Prolog:
...ať chceš anebo nechceš ničemu neujdeš /ať tak anebo tak všechno je naopak (jasná páka)
... padám držím se okapu a padám závratnou rychlostí po hraně věže bílého kostela ale vrchol věže se nevzdaluje jak by měl tedy zrovna tak mohu letět po okapu vzhůru ale vrchol věže se nepřibližuje (sen9/94) 
 

Hledám děvku toho jména
Sající nektar z mého květu
Jen vteřinku - než zmizí z mého života
Zbyde mi po ní HOVNO - ne jistota

Já vím že je jen ve mě
Jako modrá hudba teče vším
Odříkávám si to důkladně -
Přesto to v mlze zasyčí:

To se pasou astrální kurvy
na mých slzách spermatu a krvi

Tlačí to a řve ze všech stran do ticha
Vysvobozením jen SUICIDUM a INSANIE
Z napětí jako ty na to nemůžu jít
Jen z ticha, víš, předrahý LADISLAVE?
 
To ticho mi vzala mrtvá má víla
Jen ta mi ho vrátí! Neumím to sám!
Lampa už zhasla, těžko se dýchá
Lampář je mrtev - kde je má síla?

Jediná jistota je čas
Monotónní věčnost prázdných vteřin staletí
Které už neumím naplnit
A které smrtí nemizí

To ticho už není vonné jako bylo v létě
Není prázdné v očekávání radosti
Je to lomoz a smích larev jejichž loutkou jsem se stal
Je to těžké prázdno temnoty mezi dvěma do sebe přesně zapadajícími kamennými bloky

Už neprosím Boha a nevyrábím larvy
Had můj je stlačen na doraz
Za sedm týdnů či pět let se probudí
Teď jen přežít a vědět: JE to podraz!!!

Co je komu do mrtvého
Jemuž síla v zadku spí
Spíš skály budou s ptáky lítat
Než můj had se probudí!