Vítej

Podivej, nejsem už zvědavá na tvoje kecy –

bil si mi, mlčim... Co meleš, ty? Zasraná  dylino,

kdo by ti nenatáh – plesnivý nádobí, věci

rozsraný po celym bytě... Hej, neplivej na lino,

jestli si  namlouváš, že sem tvuj majetek, otrok –

Nebudu  po tobě  umejvat tvou špínu, ta je jen

tvoje. Ty, neřikej!  Slovo a  zabiju! – – – Poď, rok

ve krimu udělá z člověka... trošku si zajebem...

pořád tě miluju... Zamrdat? Jebačku? Hele,

hele ho, jak se nám proměnil! Nedám ti, nedržim —

Protože kde si byl? Kde si byl ten večer? Celej

večer sem volala, ležela  a krvi kaluže a náš syn –

– – na svět přišel už odejitej.

Tak kde si kurva byl?

Vítej.