Martin (Stálý,Redaktor) - 20.2.2004 > akinina> Akinino, nedovolím si tu Ti nijak vnucovat svůj názor, neb nemusí být správný, nicméně mám taky rád, když mi někdo něco k básničce napíše a tak Ti sem něco píšu:-) Mne se ten příběh líbí moc, je z něho znát, že jde o slunečnici a nikde to tam řečeno není. Nakonec ten postřeh, jak se smutně zavírá do sebe je také naprosto super. Je totiž vidět, že se na svět dovedeš dívat velmi pozorně a děláš si pohádkové závěry z věcí, nad kterými se druhý ani nezastaví a to je podle mého názora pro pravého básníka nepostradatelná vlastnost.
Chtěl jsem jen říci, že obzvláště v tom úvodu mi totiž chyběl takový moment, kdy třeba přilítne čmelák, ty se lekneš, až uklouzneš po mazlavé hlíně a jak padáš, podíváš se do slunce. V tom mžik, bolestivý náraz kolena na kamen a touha, změnit směr otáčení té jmenované. Pucuješ kalhoty a ona se pomalu do sebe uzavírá - přes tvoji bezmocnost. Víš, chybělo mi tam něco, co člověk moc dobře zná, pod čím si představí řadu pocitů a přitom je to řečeno pár slovy. Je to jen můj úhel vkusu, třeba jinému by se to tam nelíbilo, nevím, ale podle mne, kdybys tam nějakou takovou blbůstku ještě zakomponovala, byla by ta básnička při této Tvé bohaté fantazii a myšlence, naprosto bez chyby.
