Hodně patetické chvilky

Bez přátel,

ale jen na chvilku,

vnímat svět jinak

než ostatní.

Hledal jsem budoucnost

schovanou za kufrem s minulostí.

Bloumal jsem výdechy,

zhudebňoval loutky pouhými slovy,

v duchu jsem maloval.

Jiskry sněhu hanebně obohacovaly představy a pocity,

jemně zasažené kouzlem okamžiku.

Bylo mně fajn,

samotnému osamělému.

Hodně patetické chvilky

bez lidí lákaly mou slávu

šplhat nad ploty.

Byl jsem sám se svými souboji

o post nejslabšího.

Strašně jsem se smál slunci.

Sladce a lehce se lesklo na snídani,

kterou mu kdosi přinesl do postele.

Přiznávám, děsně jsem se snažil

aspoň trošku mu zachutnat.

Odvděčilo se mi průzračnou oblohou.

Zaškubaly mi koutky při pohledu na Krista.

Stál za mnou a dělal, že mě nevidí.

Ale já věděl, že se chce cítit aspoň podobně...

Čistě?

Nejspíš.

Psal jsem krásné slečně o kouzlech.

Toužila sedět vedle mě a vnímat je taky.

Její hruď by jistě poskočila radostí,

spatřit takový koncert.

A já bych si klidně zaskákal s ní.

Doprovodil bych lehce zdvihlá ňadra,

s radostí mi na nich kvetou dlaně.

První cigareta zhasla.

Podivil jsem se, že s takovou nemilosrdností.

Sáhl jsem pro další.

Zdravila mě plná krabička

a já se na ní opět usmál.

Dostal jsem záchvat

Záchrannářský záchvat.

S rostoucí nervozitou jsem se snažil posbírat

smetí poškozující jistě posvátný mžik oka.

Nechtěl jsem své hodně patetické chvilky ničím zničit.

Po chvíli jsem chápal.

Byl jsem hloupý.

Vždyť tolik patetičnosti na mě čeká jen

v prosté obyčejnosti.

A s mou účastí patetičnost zastíní neobyčejnost.

Proto jsem toho nechal.

Opět jsem kouřil.

Toužil jsem ochutnat věčnost na místě,

kde by toho šlo využít.

Vedle mě byla položená taška.

Byla plná ještě nenaplněných osudů,

které jsem mohl škádlit.

Prosebné obličeje na mě vykukovaly zpoza zipu

a já je mohl jedním jednoduchým snem

odehrávajícím se ve skutečnosti

odbýt nebo potěšit.

Ani jedno se mé líné představě nelíbilo.

Trochu jsem jimi zatřásl

a sny se proměnily v broučky

utíkající před rozzlobeným dravcem.

Líbilo se mi tam.

V mých pateticky hodných chvilkách,