Zajímal mne Tvůj původní text, který promyšlený byl. A zajímalo by mne, jak by ses díval na ne-racionální složky v racionální spravedlnosti. Chceš prý hlubší kritiku, píše se tu, inu, tak jsem ji vyslovil. Nekritizoval jsem jen to, co je napsáno, ale i to, co napsáno není a napsáno by být mohlo. Měl jsi právo to pominout, měl jsem právo to připomenout.

Omlovám se za použití slova "přirozený", sám proti němu neustále vystupuju - a pak ho použiju... Přesto si myslím, že bys mi mohl rozumět, kdybys chtěl. Zdá se mi, že tam, kde já mluvím o "nepřirozeném" užití racionality, Ty mluvíš o jeho "nemožném" užití. Snad by pomohl konkrétní příklad - já myslel například případy interpersonálních vztahů a kontaktů, v nichž není často na racionální úvahu čas a člověk musí jednat podle zvyků a kombinovat je s jakýmsi instinktem. Racionalizování takových vztahů vede ke schematizování, které může ublížit. Píšu to nepřesně, můžu to rozvést. Nemyslel jsem žádnou obhajobu zavádění astrologie do škol.

Tvůj poslední odstavec je krásně formulovanou urážkou. Řekni to otevřeně: Vypadám jako člověk, který sám za sebe neuvažuje? A také se znovu zamysli nad tím, jestli tu vynáším do nebes iracionalisty a kritizuju racionalisty?

Sám racionalistou, v posledním odstavci jsi nedokázal překonat svůj hněv a Tvé formulace jsou obtížně pochopitelné. (ten nešťastný trojitý zápor ve větě "Žádný..." - škoda, právě s tou bych možná rád souhlasil/nesouhlasil)