Šel jsem vám tak jednou parkem
na krátkou zdravotní procházku
sice bylo zrovna pod mrakem
a znamenalo to pro mě zacházku
pískal jsem si do rytmu píseň
smál se a cítil jsem se skvěle
ignoroval jsem že mám žízeň
nu bylo mi opravdu vesele
v tom z dáli slyším křik
bylo jich asi tak pět
přiblížili se ve mžik
najednou zčernal svět
vytáhli si z kapes
kudly a řetězy
zmlácený jak pes
ležel jsem u cesty
rychle umřít -
nečekal jsem
tak mě zabít
položit na zem

Zase je mi dobře a cítím úlevu
všechno svítí a nic mě nezebe
po tomhle děsivém příběhu
vzlétám vzhůru přímo do nebe