Žena dopije svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov. Dlouhý černý pohřební vůz následuje kus za ním další dlouhý černý pohřební vůz. Za druhým pohřebním vozem jde žena v černém s pitbullem na vodítku. Kousek za ní ji následuje asi 200 žen jdoucích za sebou v řadě. Žena z cukrárny nemůže odolat té zvláštnosti. Opatrně přistoupí k ženě se psem a říká: 

"Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že teď není vhodná chvíle, abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem neviděla takový pohřeb. Čí je to pohřeb?"

"Mého manžela."

"A co se mu stalo?"

"Můj pes ho napadl a zabil."

Ptá se dál: "A kdo je v tom druhém voze?"

"Moje tchýně. Snažila se pomoci mému manželovi, a pes se obrátil i proti ní."

Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené ticho.

"Můžu si půjčit toho psa?"

"Postavte se do řady"