Z frustrace povstává nenávist
Jako vůdce z davu
Otevřenost v budoucnosti
Neboť do čích rukou vložíme svůj osud?
Svoboda probouzí bezpráví
I v těch nejlaskavějších lidech
Neštěstí není nenávist ale láska
Láska k sobě samému
Láska k ekonomice svého štěstí
Němá Láska k bohu sebe
Je to odvěký tanec na tenké hraně
Nejkřehčí tanec jaký může člověk
Jehož záblesky pronikají do tvé duše
Skrze tvůj život každý den
Jako víla světlem úplňku
Každý se může dokonale vcítit
Jen do sebe sama
A proto
Každý je svou podstatou sobec
Ne ale záměrně
|