|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
pátek 13.8., r+P, památce Miroslava Holuba, který na chvíli žil v
atriu Sanfranciské knihovny ke konci července 2004
--------------------------------------------------------
Sotva jsme utekli z lesu
oči zalepené pryskyřicí
nosíme si tmu sebou
ale zvykli jsme se dívat skrze ní
protože tmy se člověk bojí
Třeba jsme slezli ze stromů
aby jsme snesli do stínů slunce
a jen jsme cestou trochu zapomněli
Bojíme se, po pás ve vodě
ale mlčíme, hřejem se
a pára nad hladinou voní
dívčími vlasy
lepší než hladina nad hlavou
ostřejší slepci si už postavili vory
chceš do sucha ? dobrá, ale pádluj
pádluj
někdy je vůně tak silná
ze voda v kruzích tančí
a vítr trhá víly
ale mnohé generace o nich už neslyšely
pádlují, generace pádlují
svoboda po pás ve vodě je dobrá
leda tak pro tuleně, říkají
někteří říkají
ale spíš pádlují
Občas se najde kost dinosaura
nebo Hefaista a vzpomíná se
ale čím dál častěji jsou vidět
kosti vlastni
a nové generace po sobě pádly
střílejí - co taky -
potopa po pás ve vodě by unudila
i otce Noeho
A nad nekončícími vodami
se pořád vypínají stromy
občas se mezi kmeny staví barikády
a když se nestřílí
skáčou se z barikád šipky
někdy je docela veselo
ale většinou se pádluje
Třeba se časem vrátíme do korun
a slunce rozehřeje pryskyřici
zase uvidíme
někteří se už vrátit zkusili
ale mezi vodou a nebem
je moc větví pro jeden šplh
ostřejší slepci je prohlásili
za proroky
a rozdávali za malý poplatek
kousky stromu, po kterých proroci odlezli
dokud se stromy nezhroutily
někdy je skoro těžké pádlovat
kolik větví a kosti chytá padla pod hladinou
některé vory se už zastavily
a pádluje se na místě
pořád lepší než voda nad hlavou
se říká
ale spíš se pádluje
i když už nikdo dlouho doopravdy
neviděl
ostřejšího slepce
a stromům padají na hladinu listy
až vypadá
jako obrázek
|
|
|
