Sevřený srpen se v ohlávce vzpíná

jak mustang sevřený do slabin

kopyty píše tajné vzkazy

létu posílají pár posledních dopisů

než vemou jim volnost pak v průvodu

vedou léto jisté smrti.

Jsem sám všechno je cizí.

Otevři podzim jak láhev vína

nech sebe padnout do lavin

úlomku doteku plním srázy

svou krví řádky dopisů

co zbývají mi psát na vodu

než kámen mé prsty drtí.

Mé jméno v náhrobku zmizí.