Jsem..

Jsem světlo jenž černě hoří
bledými stíny a lásky trním prodírám se
když slunce zajde za kamenný stůl
na nějž krvavé rány prostírám

Jsem světlo co pod kůži se noří
vracím se zpět skrz zdi věků a okna zavřená
plamenem svým víčka pohladím
na věky zavřená a prachem zamčená

Jsem světlo na dně díry
v níž shnije lehkost bytí s radostí těla
po letech když vládu si beru
z rukou těch co věčně žít chtěli

Jsem světlo když temnotou se míhám
a brousím zuby zatuchlého smutku
pak jen ticho a věčná víra
se svazkem květů v prach obrátí se

Jsem světlo a svítit věčně budu
na zlomené náhrobky a prázdná hnízda ptačí
za každý plamen jeden srdce úder
do nekonečna odpočítám

Jsem SMRT....
tím že beru dávám klid i víru
že jednou zasvitnu i v tobě
pak směji se.....a ty chladneš