zlátneš podzimem

očima krátce setni

ospalý povzdech

náplní krásy je světlo

i když i pohozené stíny

mají kouzlo

poznáš dny, kdy kolem zmizí špína

ano, i z tebe cosi padá

jak ráda bys ještě zůstala tady nahoře

vánek ve tvářích

nach je květenství krve

vlásek po vlásku

dvorek obkreslí jen fresky

zámek / pavlačové domy

zmatní / pošpinění sílí

ruce čpící mastí po javoru

ostří kleště, nástroj nepozvaných vládců

jak ráda bys tady ještě

smrt je tvá sláva

čtvrt časem okouzlená

nic není věčně

jsem listí po kolena

a po bradu zahalená

jsi ty