Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
III Autor: Rawen (Občasný) - publikováno 4.1.2005 (11:40:16)
I.
bylo mi nudno tak jsem si zlomil ruku pokousal šlachy zabrousil hrot a prohlédl se špička směřovala ke dveřím stále a stále to jak sedím doma poprskané stěny zažraná pára a plyn
asi abych šel za tebou pochopil jsem ale to by tam nesměly být srocené zlé ženy - štkavé, po pavlačích oheň naříkavé to hulákání sanicí pohupuje - jak marně napodobuji gesta smavých lidí v teátru ticha a kině tmy mám hodně času zdokonalit výraz posbírat zuby povysát si
II.
když ona
je samota a samota když chybí lidé a když chybí jeden když začne jaro, prosvitne slunce jako odraz vlhka z pod sukní nejkratších vlnových délek zpod prdélek seno zavoní slyším vás rašit mé kvítky medové jak strašně samo a sucho bez vás bude mi
III.
a co tobě?
jen si toň lotosový květe - budem se vzájemně utápět ty v Benátkách já nad Jizerou obtékat si tělo až na břehu bude tě slyšet chichotat "Smutku stůj" a Smutek zastane jako ten kůň co se tak jmenoval
žij stejně jako spíš víš, taková moudra jako neměj se za co stydět věz že co nevíš, nebolí tě to co víš jistě hbitě zabíjíš
být sám a sám jako moucha pod divanem bez lidí, jasně, ale bez tebe? nezebe snad Slunce, když ráno vychází? ale po poledni dodá nových sil! rána jsou nejhorší
