|
Smrt
Duo eta eta žlutí ptáci
pár zmačkaných papírů do hrsti větru
bílou smítku Máchovi na pomník
aby věděl
střepy z léta se rozprskly jak hladina
rozbitá
kamenem
chmýří zášti odfoukal vánek
vteřina bytí a nebytí
Jak malá pravděpodobnost může někdy vyjít
a každým ránem začíná nový den
pro zbytek vyvolených
Janis naposled zabrečí Summertime
a jdeš s ní na whisky do nebeskýho báru
Já neumím brečet ale tohle je horší
bolest nasucho jak leklá ryba v písku
blyštivé kamínky a obtisky zubů na hrdle
Kdo z nás je na řadě? dnes? zítra? jiný den
a s pokorou musím smrti přiznat
že si umí vybírat Že se umí trefit
Pravděpodobně jsme
TAKE ME
| 
