Temná noc dopadající k zemi
svírá mě do svých pout.
Ptám se tě, lásko, opomíjená všemi,
kdy necháš mě v svých vodách plout?
Možná až noc promění se v den.
Možná až ožije jediný můj sen.
Ptám se tě, lásko, podruhé,
jakou cestu zvolit mám?
Aby až jednou temná noc nebude
já mohla si říct, že tě znám.
Že vím, jak umíš hladit na duši.
Že vím, jaká slůvka našeptáváš do uší.
Už přichází den,
ptáci chichotají se na větvích stromů.
Já nyní doufám jen,
že odpověď posíláš mi po nich k oknům mého domu.