Podívej kapka …

… to asi nebe pláče …
pročpak dnes pláčeš nebíčko?
sluneční paprsky zmizly za obzorem
a nebe teď nad jejich ztrátou vzlyká
soumrak je spoutal svým okovem
jen vteřina věčnosti kolem nás tiká

… ale ona je slaná …
kde ses tu octla kapičko?
vždyť moře je přec tak vzdálené
a temné, hloubku nezměříš
jednou je tiché s dálkou smířené
podruhé vzedmuté vlny uvidíš

… podívej jak se třpytí …
skrývá snad v sobě diamant?
tak řekni, je čistá jako křišťál
a studí jako led
a pálí, že přec i led by roztál
v tvých očích hledám odpověď

… tak jako všechno i kapka tiše mizí …
snad nicota ji lapla do tenant?
ten zvláštní lesk a sladká slanost
ale vždyť … ty pláčeš snad
znamená ta slza smutek nebo radost
znamená snad, že máš rád …

…

Osuš své oči, zjasni líc,
chmury své odhoď, láska tě opojí
mít rád je hodně, nechtěj víc.
Jen blázen o život nestojí
a předem se zříká jeho květů:
Bolesti, radosti,
Pláče i smíchu,
Krutosti, něžnosti
Vinny i hříchu.
Vždyť bez nich by žití bylo z jiných světů.

A proto jdi a ŽIJ!