|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Přísní bezbožníci, přísaháte, nic nevíte. Doufáte v pravdu? Odnaučte se lhát. Topíte sebe, trestáte utopené. Znáte viníka, nechcete slyšet o ničem, o nikom. Zajatci vlastních myšlenek. Sluhové věcí. Osud vnímáte jako výsměch společnosti. Rouhejte se, dobře vám tak. Jste hloupí, nesví. Umíte jen závidět a krást. Nemáte co, neposloucháte ani sebe. Moknete v dešti, bloudíte v beznaději, milujete jen potřebné. Perly leží na zemi, papíry na talíři. Skřípot zubů, křik, pláč, prosby, modlitby. Hospody a politika. Nenávist a petice. Řetězy na ruce, nože pod krky, peníze na dřevo. Bídní střelci, plaťte, když nic nemáte. Jedině kýče vás udělají šťastnými. Nakupujte nebo prodávejte. Smějte se sami sobě. Kde jste schovali charakter? Zvyky a návyky. Bojíte se obrazů na stěně, vážnosti, jednoducha. Poslepu střílíte starce na chodnících. Budoucnosti národa. Kde mám hledat ten národ? Házíte po sobě zbytky hraček pro vlastní děti. Padám a čekám. Zoufalství křičí do pochodu. Dokážete se soustředit na zbytečně vyhloubené jámy? Pojďte s výbušninou trhat květiny do lesa, zavraždit několik set zvířat nebo odpálit jadernou hlavici. Pak snad mávneme rukou. Rozčilujete se, když vám někdo ukradne peněženku. Ptám se, co je důležitější. Přemýšlím. Život plyne, rádio hraje, srna se pase, květy voní, láska miluje, vězni žalují, hlupáci rozhodují, poddaní lžou, psi štěkají, smetí sype, skály bortí, lodi potápí, sopky soptí. Nevím, kde to vlastně jsme. A proč. Paradox.
|
|
|
