Málo citu, hodně kouře, zvládám pohodička klid
Ani kolena se mi nepodlamují, jen nehlučně se blíží
Rychlý šepot ozvěn vnitřních hlasů
Idiot snad nejsem, když ještě vnímám ty sladké pocity
Jiná realita, skutečnost, že uniká mi?
Ále nebuďte tak naivní nic neberete tak nevíte
Náhodou jsem ji potkal roztomilou a poslední
Kolem se mlha rozlila do zapomnění, když jsem ji ohněm ničil
Auto už jsem neviděl. Jen Vám ještě posílám
pozdrav ze záhrobí.