Průzračná, jak povrch vodní hladiny
je obloha
za ní, ve dni schované
planety, hvězdy i život.

Teprv´ až slunce schová paprsků své bodliny
vše začíná odznova,
ony hvězdy objeví se svrchované,
planety blízké - kde je ten život?

Schovaný, daleko za černou děrou
zákony jiné platí tam,
až jednou spatříme jejich lesk;
možná pochopí náš křehký život.

Možná, skrývají se před tupou nedůvěrou
ví o nás, jak často je každý sám,
snad skrývá moudrost – kupa hvězd,
proto naději nám dají pro NÁŠ život.

Snad…., možná…