A vy jste se neptal

 

 

Už mě nebaví

ta tvoje pohádka o naivitě

a těle z broušeného skla

 

Jsem krátce na cestě

a nechci rozumět zářezům

nevěřím na výmoly

někde uprostřed bývalo okno

 

dotýkal jste se mě tam

kde mi končí vědomí

a já se jen prohnula

ve své průhledné nahotě

 

žogléřka s cordy

prvně se pořezala ve tváři

do tvaru úsměvu

kam až dosáhla láhví

 

ale ve skleníku

jsi neřekla, že červené nechceš

 

skvrny se mají solit

okna otvírat nemusíte

je vidět skrz