|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Život byl mi nabídnut -
možná spíše věnován.
Jistě velká pocta.
Mám to ale štěstí.
Šance - jedna ze sta.
Nic mi to nepomůže.
Protože se ptám:
co já s ním teď udělám?
Poznat další duše,
co nevědí, jak dál?
Tohle zní snad suše,
ale co víc jsem si přál,
co jsem si vždy sliboval?
Co mám si přát, chtít, žádat?
Copak chci být pecivál?
S plným břichem, bez starostí.
Ale i tak strádat.
Nebo jinak -
obětovat život světu.
Třeba jak poslední kus
převzácného květu.
Vědět: jsem tu,
jediný svého druhu.
To ne. Pro mě -
spíš na černou stuhu.
Kde najít Štěstí?
Daleko od měst -
na vysoké hoře,
nebo někde v džungli -
na jedovaté koře?
Možná někde hluboko
pod vrstvami ledu.
Kdybych ho tam našel -
hned teďka tam jedu.
Nevím.
Možná je ještě něco nutné:
Proč?
Co s ním?
Co z toho?
Najdu Štěstí -
a co pak?
Hledám znova.
Jiné, aspoň na omak.
Ale pozor na prsty.
Z čeho se mám radovat?
Musím tady živořit.
Den ode dne,
snad blíží se můj klid.
(Co vám to tu povídám…
Já chci žít - jen sám.
Ale jsem tu rád.)
|
|
|
