Muž ve středním věku se vrací domů, po jeho boku cupitá štěstím zářící dvacítka. Jejich ruce se kříží za zády. U dveří chvilku zkouší klíč, štrachání je (jako vždy) přerušeno otevřením dveří. Manželka. "Á, Hani, ty jsi doma, no to je fajn", na mužovi vidíme grimasu, jako když si chce na něco vzpomenout, manželka má v očích největší otazník, jaký se tam vejde. "Rád bych ti, Hani, představil tady Radku, je to moje milenka, zapomněl jsem ti to dřív říct...... že se nezlobíš" dodává muž, jako by odhalil nějakou malichernost.

A to je konec téhle krátké hořké anekdoty.