Smrti smrt
ON: Byla mlha. Byla ona a byl den. Přišla noc a přišel sen. Ona spala avšak chvíli jen. Zdálo se jí o smrti ? O mě snad? Polil jí pot a náhle chlad. Neusínej ! Více ne ! Zima je ?
SMRT: I deka silná lásky plná znenadání prochladne.
ON: Neodcházej zůstaň stůj ! Budu pak jen navždy tvůj.
SMRT: Slyším slova milencova. Přesto volám ji !……….. K sobě zas a znova ! Néé proč jsem tak zlý ? Kdo právo soudit má ? Vím já ! Smrt co jen život sebrat zná.
Jsem Smrt a smrt si zasloužím.
Kdo dal mi citu k práci mé
ať do mne samé upadne.
|