POSLEDNÍ RENDEZVOUS

Karel se na Janu zlobí. Zase přijde pozdě. Dali si sraz na Petříně, pod Máchou a Karel už čeká dobrou půlhodinu a Jana stále nikde. Někdy si říká, jestli to vůbec má s Janou nějaký smysl. Hezká, to ona je, hloupá taky není, ale Karlovi se pořád zdá, že v tom jejich vztahu něco vážnějšího chybí. Možná si ho neváží. Ano, to by mohlo být ono. Za ten půlrok, co jsou spolu se zatím všechno točilo jen kolem Jany. Chodili tam, kam chtěla ona, v čase, který vyhovoval hlavně ji. On, Karel se zatím musel vždy přizpůsobit. A dnes? Dnes se to Janě hodilo v pět odpoledne, Karlovi ani moc ne, ale za deset minut pět stál pod Máchou. O půl hodiny později tady stále stojí a začíná být ze svého vztahu s Janou lehce unaven.

Najednou kolem něj projde mladá dvojice. Vypadají tak odlišně… Mladík je vysoké a zoufale hubené postavy. Pod polodlouhými mastnými vlasy se dívají chytré oči zpoza tlustých skel nemoderních brýlí. Na bledých tvářích jsou vidět pozůstatky pubertálních kožních potíží. Dívka je naopak nepříliš vysokého vzrůstu, ale o to více širších ženských partií. Z jejího širokého růžolícího obličeje září optimismus. Tato nesourodá dvojice před sebou tlačí zánovní kočárek a beze slov hledí před sebe. Přitom se šťastně usmívají.

Karel tuto dvojici upřeně sleduje. Když kolem něj projdou a začnou se mu ztrácet z dohledu, lehce se Karlovi zamlží zrak. Pootočí hlavu a dole pod kopcem uvidí Janu, která právě  začíná stoupat směrem k němu. Nemůže Karla zatím vidět a tak ji nerušeně pozoruje. Vysoká, opálená podle nejmodernějšího odstínu, dlouhé černé vlasy, se vlní jak v pravidelných intervalech pohazuje hlavou. Vytříbený vkus. Extratřída. Oči jsou schovány pod tmavé černé sluneční brýle. Lehce se usmívá, ví, že se za ní muži velice často otáčejí, když si tak kráčí ve své kraťounké sukni a minitričku bez rukávů.

Karel ji sleduje s obdivem, je to vážně kus.Najednou se mu Jana na chvíli ztrácí s dohledu. Karel zvedne ruku, ve které svírá kytici růží a dlouze se na ni zahledí. Najednou se pomalu otočí, přistoupí k odpadkovému koši a kytici do něj jemně vloží. Vsune si ruce do kapes a vykročí opačným směrem, než kterým přichází Jana.Karel pomalu odchází. Kdyby mu někdo v té chvíli pohlédl do tváře, viděl by, že se usmívá.