|
| |
 |
myšlenky
Autor: L.B (Občasný) - publikováno 11.7.2001 (23:23:20), v časopise 16.7.2001
|
|  |
Nezapomenutelné dny se stejně promění vždy v příslib noci.
Melancholie duší se utápí ve stínu bolesti samoty.
Vždy pak najednou vstoupí vzpomínky, většinou ty krásné, ale teď se z nich, ani anděl netuší proč, staly slova bez písmen a věty beze smyslu.
Ta touha stejně vkročí jak z pomsty milovaných…
Myšlenky… jsou z nich smutné podzimní listy na chodníku mrtvých duší…
Jedna myšlenka se mění v nerozmotatelné klubko dalších… jako kameny házené po Johance…
Myšlenky jsou živé z víry, já věřím v Tebe! Ale proč teď pláču?
|
|
|
