Vídám občas na druhé straně louky víly

jak tančí okolo stébla kopru

a přitom

seškrabují noc z nebe

Někdy

přiblíží se ke stavením

zalamují kohoutům zobáky

a z nejvyššího komínu

smějí se slunci

Hospodář na ně často posílá psy

ti se však vracejí až v noci

s cáry krajek v očích

a mlékem na čumáku

Jednou

se za nimi rozběhl i hospodářův synek

Nikdo jej už víckrát nespatřil

A hospodářova žena

(od té doby prý šílená)

za noci

tichounce

špitá si s koprem