|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jo, to byl můj jazz…..
Když někdy v duši mám,
nějakou chmuru
často vzpomínám
nejraděj v duru
často vzpomínám
když citím se být sám….
(Padapa daba dá.. tadata táda..)
Do gramofonu dám
stařičké desky
mohu s nimi být sám
a je mi hezky
mohu být s nimi sám
když smutek v duši mám….
REF:
A vždycky něco nového se dozvím
když notuji si třeba s Bingem Crosbym…
A vytratí se chmury z duše zcela..
když zazpívá queen jazzu, paní Ella..
Když rytmus two stepu
mě k tanci svede
tak třeba po slepu
si s tebou Frede
i možná v podřepu
to naší zazpívám.
A když se ze světa
ti něco ztratí
tak Louise trumpeta
naději vrátí,
změníš se v poeta
a nebudeš tu sám…
A Mississippi dál si tiše pluje
když Frank Sinatra k tomu prozpěvuje.
a já už i s ním pomalu jsem v transu
na Bourbon streetu, někde v Orleánsu..
Až první dopiji
bude tu jiná
a tou si připiji
na Irg Berlina
duši si omyji
v pravém Sant Louiském blues..
A všechen světa žal,
chmury co děsí,
už jsem si odzpíval
s miláčkem Bessie
co by sem za to dal
kdybych moh zpívat dál…
Však život vpřed se neúprosně žene
tak nashledanou Elvisi i Bene,
rozloučíme se s rozpustilým swingem
s Roy Charlesem a snad i s BB Kingem..
Poslední trubky hlas
tlumítkem kvílí
připomenˇ si mě zas
v tu smutnou chvíli
připomenˇ si mě zas
když nevíš kudy kam..
Až život bude zlej,
co by sis počal ?
tak jen si vyhledej
Sant Louiský močál
a v něm vyzpívat zkus
to svoje smutné blues..
|
|
|
