Mýtus

 

Narodil jsem se na hřbitově

při pohřbu půlky vesnice

zdupané obrem fantazie -

zaživa bez dechu dlouho uvnitř

fialový s do dlaniček zaťatými prsty

zpocený od krve

 

-

 

Než křížem do zadku

plácli mne

nesměl jsem ani zabrečet

 

jen kopat kopat kopat kopat

jako hrobeček

 

 

 

 

 

 

Motto

 

Jako matná víra ve tmě

anděl ved mě

ožralého do hospody

ve dne

 

 

 

 

 

 

 

Reálná situace

 

Chlap v Rusku kouří

těsně před popravou,

neumí rusky, neví a kouří...

 

Kateřina Ivanovna

těsně v publiku

se slzami až za horním rtem,

s očima slastně zvrácenýma

do sebe, k Bohu

nasává vrcholně vztyčeným nosem

jeho pasivní kouř...

 

-

 

A on

jsa někde mezi

fantasy hrdinou nekromantem

a mrtvolou babičky odvedle

zemře, že krmil svá odrostlá děcka

pohádkou o opravdovém elfovi

(s kulatýma ušima), který

po smrti smutkem se nerozložil,

ale jen vytuhl do bezvědomí nesmrtelnosti...