Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 10.7.
Libuše
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Zenová Matka
Autor: annandale (Občasný) - publikováno 27.12.2005 (19:50:19)

 

Tak slyšíš? Proč jsi šplouchala do toho bláta?!

Já do něj nešplouchala. To ta louže vystříkla sama.

Louže vystříkla sama od sebe…

No…

Svlíkni to a nevymejšlej si blbosti.

Náhodou jo, já to viděla. Jak do ní něco spadlo.

Co by do ní padalo, prosimtě…

To nevim.

Když jsi to viděla, tak bys to snad mohla vědět, ne?

Já to viděla, ale už jsem to zapoměla.

To jsi celá ty.

A proč celá já?

Proto.

A proč proto?

Protože pořád myslíš na hlouposti a nekoukáš na cestu. A už toho nech, nebo ode mě jednu chytíš.

Mami, a proč zrovna já jsem cela já?

 

*** Plesk! ***

 

Cupitala nejistým krokem, který se nalamoval pod krovkami vycpanými slabikářem a písankou. 

Máma má maso. Máma je doma.

Máma je začátek. Máma je paměť. Máma je návyk.

Papírová srdce pečlivě vytrhávaná, vystříhávaná, vybarvovaná a lepená. Z lásky. Jak nás to učili. Mamince. Kostrbaté tvary bez velkých zkušeností. Nedělám kaňky a nosím bílý silonový punčocháče a ty modrý lakovky co jsou pořád ještě bez jediný záděrky.

Obcházejí pečlivě každou louži na cestě ze školy. Hlavně to největší jezero, co nikdy úplně nevyschne.

Sleduju je. Modré špičky dělají ve vzduchu čmouhy, když jdu dostatecně rychle. Tak nějak beze mě si špacírujou, jak když natáhnu plechovou slepici na stole. A na ruce… na ty jsem dočista zapoměla. Já je nestrčila do zásuvky ani nezmáčkla žádný startovací čudlíček, aby sebou takhle švihaly.  

 

Ne, na to jsem vážně nebyla připravená. 

Nikdo se mě neptal.

Nebyl čas.

Té krve, křiku, oblíkání, krmení, utěšování, peskování, vychovávání.  

Nikdy nebyl čas se nad tím zamyslet.

Jestli chci chodit.

Nějak se jmenovat. A jaký by to mělo vydávat zvuk.

Naši ho nevymysleli ani nenatiskli do kalendáře.  

Byl tu a čekal celou věčnost až ho přivolají lidské hlasivky.  

 

Kde jsem pak zrovna byla Já? Říkají, že na houbách, protože sami nevědí. A to znamená opar jak mlíko sražený mezi stromy; nervy větví se na nebi uzlují v Síť,  a dole kořeny se sytí masem stále rodících se a zahnívajících  hub. A moje kroky měkce bloudí tím lesem, tak hlubokým, že do něj nedolehne žádný hlas a nedohlédne žádné oko,  nedosáhne žádný čas. Už vyslovovali moje jméno, a já ho neslyšela. Nepojmenovaná, nevytvarovaná, nevychovaná, neoblečená, nepřidělená. Sen o snu.

 

Nohy me nesou po cestě, sáček s bačkůrkama mě práská do stehna jakoby to byl bič. Ani mě nenapadne nejít a už nikdy neudělat krok.

 

A proč zrovna ne!

 

Tělo se hroutí do sebe, sbírá s sebou zem, trávu, stromy, střechy, mámu, maso, slabikář a zbytek dosud poznaného světa, a zhuštuje se do mrňavé celofánové kuličky. To bude asi ta co jsem v ní před tím měla zabalenou svačinu.

Celofánová dírka zabolí v lebce, provlíkne se obratlema a propadne do  mé modré lakovky. Rve ji do louže a rozpleskne se,  až se vlna bláta vsákne  do mých punčocháčků.  

 

Studí to, louže se zavírá. Země se cpe zpátky do svých podlitin, uhlazuje se pod trávu, stromy si usazují kořeny a dělají jakoby nic a na červené střechy už zase není vidět.    

Rozkoukávám se kolem místa přistání. Až na jednu součástku je to OK.

Ta zablácená noha už stojí způsobně vedle té bílé, neposkvrněné.

 

Zbláznila ses? Kdo to bude prát?! Zase mě ruší. Jako z okna k večeři. Jako vždycky, když na ni zapomenu. Když necejtím hlad a to co ona. Žárlí. Zakódovaná ve mně, miniaturní matrice. Dřímá, kdykoli schopna přivolat mě zpátky do jejích přizemností. A já se otrocky nechávám, protože ona je nejmocnější ze všech. Máma má maso, sílu a někdy i pomeranče. Máma je Země. Ze mě. A já z ní.

 

Tak slyšíš? Proč jsi dupla do toho bláta?!

To bude nevysvětlitelný. Zas budu muset hrát šestiletýho blbečka.  

  

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 28.12.2005 > Dekuji za nazor, ale zda se mi Ztratilo, ze si sama podsouvas predsudky, ktere tve nazory trochu omezuji. I kdyby to byla "uvaha" a ne prozitek, je na zavadu uvazovat? Te poznamce vazne, vazne nerozumim. Jak souvisi zdroj inspirace s kvalitou ci nekvalitou. A take nevim, proc sis usmyslela, ze by to melo vyzarovat detstvi... Vazne by me to zajimalo, bez predsudku, jsem z toho udivena.
Taky to neni povidka. A "psedosi moudra" - z toho terminu jsem taky jelen. Pokud jsi tim myslela "pseudointelektualni moudra", tak to fakt ne...psala jsem to pro sebe a nevycucala si to z prstu tak jak si mozna predstavujes, jako nejakej podnikatelskej napad....asi jsem to sem ale nemela davat.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 28.12.2005 >

Schizofrenní hodnocení:

+ smysluplný, kultivovaně napsaný příběh, práce s jazykem - některé obraty vyloženě pěkné

- nevyzařuje to žádný dětství, příliš zřejmo, že jde o tvou úvahu vtělenou do příběhu, psedoší moudra.  


Body: 3
Doporučil 
<reagovat 
 Čtenář - 28.12.2005 > Ztratila> ctenar=annandale (pochopitelne)
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 29.12.2005 > mimochodem máš nějaký potíže s přihlašováním? Pokud jo, ozvi se do pošty, pokusíme se s tím něco udělat.
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 29.12.2005 >

Na mě to moc dětsky nepůsobilo. Myslím si, že každý čtenář si realitu přizpůsobí vlastní imaginaci. Já to vzala jako retrospektivu, třeba jako nějkou vzpomínku okomentovanou vlastním dospělým já. Pro mě tedy fajn.


Body: 5
<reagovat 
MiKa (Občasný) - 29.12.2005 >

mně tedy taky příliš nevadí dítě, které je zjevně vzpomínkou, vyprávěnou dospělým, dokonce je to takto autentičtější - spíš bych se zastavila u jinýho problému - tedy alespoň podle mýho -- cítím z textu sebelítost - to mi nesedí

 

ale jinak - annandale se určitě dokáže vyjadřovat na úrovni


<reagovat 
ztratila (Občasný) - 29.12.2005 >

Asi jsem svůj názor formulovala příliš stručně a příkře, tudíž ještě jednou, se stejným výsledným znaménkem:

Nepřistupovala jsem k tvému textu s předsudky a ačkoli jsem si původně významně nevšimla jeho přesného zařazení, stále ho považují spíš za povídku, než co jiného (esej, úvahu).

Máme tu text o dětství, vypravěčem je dítě. Tady jsem zaregistrovala jeden významný rys, vlastní více autorům "dětských textů" - aŤ už deklarují cokoli, jde jen o jejich  (tvou) "povrchovou", dospělou úvahu, při jejíž realizaci se musejí kontrolovat - u tebe je to patrné už primárně na jazyku, který je spisovný, kultivovaný, najednou dětský a najednou zase kultivovaný a pak zase dětský - nemá to na první pohled žádnou logiku, odůvodněnost, jako by ses to - snad i nevědomě - nějak snažila ukočírovat, ovlivnit. Na mě to působí trochu nepřirozeně a rušivě. Netvrdím vyloženě, že to je vždycky špatně, ale mám na to spíš negativní názor. 

Zdroj inspirace s kvalitou díla jistě souvisí a dalo  by se o tom dlouze a krásně špekulovat, ale já jsem tohle téma neotevřela, tudíž bych je sem nemíchala.

Neobvinila jsem tě z toho, že sis tenhle text vycucala z prstu, dokonce ze zištných důvodů, to je ostatně tvoje věc. Měla jsem na mysli něco jiného: je jednodušší, méně namáhavé a "úspěšnější"  (kvalitativně) napsat fikci, prózu, příběh, než něco abstraktního z oblasti pocitů a ještě více mystiky. Velice často - aniž by se zmíněné myšlenky daly samy o sobě označit za lež, přetvářku, hlouposti - prostě vyzní mělce, uměle, nepřesvědčivě.

 


<reagovat 
 annandale (Občasný) - 30.12.2005 > Ztratila> Jestli to vidis opravdu jako text o detstvi, tak to je na me plochy. Neni to text o detstvi, zvlaste ne tluste a podtrzeno. Skatulkujes, Ztratilo. Zkus se od toho oprostit. Vidis slova dite, matka, a hned ti je jasny o cem to je. Promin, jestli to rikam osklive, vice je nahore.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 30.12.2005 > Neškatulkuju, jen říkám, že tenhle přístup mi to činí méně věrohodným a více umělým, to je všechno. Nejsou to předsudky - možná vkus. Zatím mě nic, cos dodala nepřesvědčila, ostatně text by měl oopravdu fungovat sám o sobě a tam to pro mě není prostě ono. No. Už jsem dostatečně vysvětlila proč.
<reagovat 
annandale (Občasný) - 30.12.2005 > Priznam se, ze zacinam mit trosku problem tve nazory respektovat. Tve zpocatku strucne pluso-minusove kritizujici poznamkecky (predchazejici rozhodnuti je je nejak zduvodnit) me taky zvlaste nepresvedcily, nemluvim ted o mem prispevku. Priznam se, ze tomu prispiva i to, ze jsem se o tobe (skrz tva dila)nedovedela nic, nez se jsi byla na totemu milionkrat devetsetsedmndesat petkrat a mas rada syrovou literaturu. Mozna mas zmaknutou teorii, (nemohu soudit a pro me to neni casto smerodatne) mozna bys me svymi dily sokovala, ale to se nedeje. To co tady provozujes, se mi zda vuci pisicim trosku nefer. Neni to o srdecne, otevrene komunikaci, pripada mi ze je to hra na "redaktory a kritiky" (nemluvim o vsech) a na ten zbytek, ktery, kdyz uz se stane "Stalym", tak uz je jaksi se vsim spokojen. Ber to jako nazor nezaujateho prichoziho zvenci, nekoho, kdo je totalne mimo, a je tomu vlastne rad. Mej se, annandale.
<reagovat 
celej on (Občasný) - 31.12.2005 > Přečetl jsem. A chystám se přečíst pomalu a pečlivě (mám pocit, že mi něco uniklo). Druhá půle je hodně težké čtení, ale popis "na houbách" se mi líbil...takhle jsem nad nimi ještě nepřemýšlel.
<reagovat 
Rony Rubinek (Občasný) - 31.12.2005 > Já jsem četla názory pod jen letmo, takže se vyjádřim podle svého, připadá mi to spíš jako úvaha, ale je mi to blízké. Prostě mě konkrétně oslovilo, s podobnými pocity se občas taky peru a musim přiznat, že jsi to vystihl/la bravurně. Povídku mi to ani moc nepřipomělo, ale příběh tam je, já v tom našla ten svůj, alespoň částečně.
Body: 5
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 31.12.2005 > Rony Rubinek> Dekuji za poznamku, pokud te to oslovilo, tak to me tesi.
<reagovat 
celej on (Občasný) - 1.1.2006 > Tak jsem si to přečetl v klidu a pořádně. Přiznám se, že nevím, jak přesně to pojmout. Strašně zapeklité:))
Jsou tam dobré, velmi dobré momenty (třeba ty houby), líbila se mi i ta střelba do socialistického prostředí(bačkůrky v pytlíkách atd.)
Jenom pořád nemůžu najít klič propojující jednotlivé scény(možná že to vyžaduje životní poznatky, které zatím nemám).
Při čtení se mi vyplavil z hlavy příběh Jonathana Livingstona Racka...nevím jestli ti to něco řekne...ale myslím, že v jedné myšlence jste si podobní (každý je zároven dítětem i rodičem - každý je žákem i bohem)

Co mě trošku rušilo, byl zvolený jazyk. Nevím jestli, si chtěla aby to působilo tak mudrcky, nebo je to vedlejší účinek, ale některé věty detaily mi přišli jak z Ottova slovníku naučného("jak když natáhnu").

Celkově nechci nějak hodnotit mám pocit, že nedokážu prohlédnou všechny vrstvy příběhu, myšlenky, úvahy...
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 3.1.2006 > DondedoG> Tak diky za trpelivost:-) strelba do socialistickeho prostredi- to me ani nenapdalo :-)))
Co jsi myslel tim Ottovym slovnikem- "jako kdyz natahnu plechovou slepici po stole..."- netusim co to ma se slovnikem spolecnyho.
<reagovat 
 celej on (Občasný) - 3.1.2006 > annandale> Občas jsem měl pocit, že se snažíš psát archaickou češtinou...nebo prostě exaktně pravopisnou..učebnicovou...což mi dávalo zabrat, protože myšlenka textu samo o sobě není úplně jednoznačná...
Nevadí mi to, obvykle ale tady se mi vařily šrouby:)) A třeba je to jen můj dojem...
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 4.1.2006 >

Na svůj názor na mě i na cokoli jiného máš samozřejmě plné právo, nemíním do toho nijak zasahovat. Jako by tě ale při formulaci téhle výtky ovládly emoce, takže výsledek je skoro nesrozumitelný.  

 

Pochopila jsem, že máš pocit, že literární příspěvky má právo - či dokonce schopnost - hodnodnit a snad i vstřebávat pouze také literát, prozaik či co. Podle mě  je to názor chybný a hloupý. Jak se říká, nemusíš být zedník, abys poznal křivou zeĎ. jeden z našich největších literárních kritiku Šalda (chraŇ Bůh, že bych se s ním chtěla srovnávat!!) byl v tomhle směru absolutní špička, a literát přitom dost mizerný.  Ono "co mi budeš povídat, sám jsi nic nedokázal" je přece tak laciné...

Příspěvky jsem tu samozřejmě měla, ale smazala jsem je, protože se musím soustředit na jinou práci.  

 

"Neni to o srdecne, otevrene komunikaci" - no, to fakt ne, jednak otomování je opravdu brrr, jednak si nemyslím, že srdečnost je v tomto směru nezbytná.

 

Co se češtiny týče - myslím, že máš jistý jazykový cit a tudíž nechápu tvou zhrzenou poznámku. To tvoje rozdělení samozřejmě neplatí, záleží na mnoha okolnostech - schopnostech autora, vkusu čtenáře, situaci - tatáž jazyková vrstva může v různých situacích vyznít různě. Hau.)   

 

 

 


<reagovat 
 annandale (Občasný) - 4.1.2006 > Ztratila> ach jo,
1. vim, ze ucitel nemusi byt mistrem sveho oboru... ale to jsou spise vyjimky. My se presto bavime o necem trosku jinem, ne ucitelstvi ale o kritice. (Ty ve svem zivote nerespektujes snadneji kritizujiciho, ktery jde prikladem? nerikam 'pouze', ale 'snadneji')
2. nemusis me chytat za slova, tvoje patvary jako napr. "otomovani", "pseudoseni" nejsou take zadny vykvet jazyka ceskeho.
3. ma poznamka neni zhrzena, nybrz nadsazena (vim, ze to tak rozdeleno neni)
Nejsem clovek ktery neunese kritiku, nejsem zhrzena, ale tezko o tom nekoho presvedcovat, a proc take. Domnivat se, ze kdo se ohradi vuci kritice, musi byt nutne zhrzeny a v emoci, je trochu klise.
4. Delej jen co je nezbytne, je-li to v souladu s tvym zivotnim postojem, k srdecnosti a laskavosti te pochopitelne nikdo nutit nemuze. (nehlede na to, ze se mi nechce verit, ze bys takova neumela byt, kdybys chtela :-)
5. Mej se pekne, radeji toho uz nechme.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 4.1.2006 >

1. Ne, my se bavíme o tomtéž. Myslím, že argument Pokud chceš kritizovat moje psaní, ukaž mi, cos napsal ty, je-li to dostatečně kvalitní je laciný a naivní - více lidí spíše čte, než píše. A tato bilanhce zdá se mi dokonce optimistickou. Já nemám důvod svoje díla sem vracet - původně jsem se dokonce domnívala, že redaktoři by tu svoje beletristické příspěvky publikovat neměli - ale to je jiná věc. Při mém psaní je pro mě fatální názor jisté malé tlupy chudáků, jimž svoje texty pravidelně vnucuju, je mezi nimi jeden prozaik a dva básníci, lidi z druhé strany břehu i jiní "prostí čtenáři" s velmi různorodým, svébytným vkusem.

2. Pseudošení je můj patvar, ale otomování je běžně užívané slovo. A taky poměrně rozšířený nešvar, na který jsem alergická. Více a kompetentněji viz http://www.virval.com/1/1-19.html

 
3. No, ano, já jsem přece nenapsala, že jsi zhrzená. Pouze tak vyzněla ta tvá poznámka o jazykových vrstvách - chtěla jsem tě uklidnit, že to tak není. Netvrdím, že to nemohlo být uklidnění zbytečné.

4. Asi jsem trochu punk, ale nevidím důvod k těm tvým imperativům ohledně mého chování.

Hau.



 


<reagovat 
 annandale (Občasný) - 4.1.2006 > Ztratila> "Pokud chceš kritizovat moje psaní, ukaž mi, cos napsal ty, je-li to dostatečně kvalitní"...
Tohle jsem nerekla, tak sis to prebrala sama. A uz me tahle debata nebavi, promin.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 4.1.2006 >

Tak já ještě zareaguju na neredukovanou podobu tvojí poznámky, na niž mi přišlo avízo do pošty -

 

Neskrývám se v anonymitě. Myslím, že tu jsem snad i méně anonymní než ty. Moje příspěvky tu visely, ale smazala jsem je a v dohledné době to tak zůstane. Nevím, co si představuješ pod takým slovem dostatečně, ale s mým přístupem k hodnocení se to má tak: k prozaickým příspěvkům přistupuju pečlivěji, snažím se svoje hodnocení nějak zdůvodnit, upozornit na místa, která mě v jakémkoli smyslu slova zaujala, zejména v případě, že autor zvolí možnost "hlubší kritika". Samozřejmě lépe se zdůvodní negativní názor, pokud text funguje, není snad ani třeba se v tom nějak pitvat. Pokud autor s mým hodnocením nesouhlasí, popřípadě má zájem o ještě hlubší kritiku, pokud mě na to upozorní, ráda mu vyhovím. Hodnotím i příspěvky v jiných rubrikách, tam ale často zůstanu jen u prostého bodování. Ale i tu - když mě někdo vyzve nebo vydráždí, taky se pustím do hlubších hlubin. V tvém případě jsem myslím vždy svůj názor zdůvodnila dostatečně.   

Nechytám tě za slovo. Čtu, co píšeš, reaguju na to. Nemůžu za to, že se ti to nelíbí.

 

O tom, že momentálně pravděpodobně víc používáš angličtinu, vím. Ani tě nepodezřívám z toho, že běžně užíváš všechna běžně užívaná slova, to bys byla zavřená v ústavu někde na pozorování jako rarita, což myslím nejsi, pokud teda nemá akáda výsuvný pracoviště v Austrálii jako CIA v Polsku:)  - Šlo jen o takové drobné podotknutí, myslím, že píšící člověk by si toho měl být  vědom. 

Já snad i chápu, že tě můžu svým postojem, svým vyjadřováním štvát, ale nezapírej ten emocionální náboj, kterej tam holt prostě je.)


<reagovat 
annandale (Občasný) - 4.1.2006 > ja taky nemuzu za to, ze se ti nelibi moje reakce:-) A uz toho nech, asi jsem se te fakt dotkla, tak to promin. (Taky jsem rikala, ze jsem na Totemu totalne mimo, tak to tak ber, OK).
<reagovat 
annandale (Občasný) - 3.1.2006 > No nevim:-)) archaicka a spisovna cestina je trochu rozdil ne... (Z komentaru mam dojem, ze pouzivat spisovnou cestinu a nedej boze mixovat ji s hovorovou je neco neskousnutelnyho. Spisovna cestina zrejme automaticky znamena hrani si na neco- ano, na mudrce ...kdezto hovorova asi znamena opravdovou intelektualstinu, anebo moudro detske nevinosti)
<reagovat 
 celej on (Občasný) - 5.1.2006 > annandale> Hmm...takhle jsem to rozhodně nemyslel...to ne. Měl jsem na mysli, že tato povídka vyžaduje hodně imaginace, spolupráci čtenáře...a psala si to "jakýsim"* těžším jazykem, takže jsem se musel zamyšlet nad sdělením vět.
* dosad si co ti příjde vhodnější:)
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 5.1.2006 > DondedoG> :-) tak dobre, tezsim jazykem. A ja ti dekuji za spolupraci a snahu pochopit.
<reagovat 
Hrdý (Občasný) - 16.1.2006 > proč zrovna já jsem cela já - zajímavá úvaha, proč zrovna ona je celou....ale nemá tam být celá?


Čtivé, pro mě nadějné.
Body: 5
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 17.1.2006 > Nemocný> Jo ted uz chapu- tys myslel "cela" s dolouhym a...:-))
No jo, to mas recht, to je nedoklep. (mam tady vubec problem s hackama a carkama, takze mozna obcas nekde chybi)

<reagovat 
fanýs (Občasný) - 17.1.2006 > Také mám občas chuť šlápnout do louže, ale "šestiletýho blbečka" mohu hrát těžko. Musím najít jiné zdůvodnění, abych ve světě "dospělých" nebyl za blázna.
<reagovat 
annandale (Občasný) - 19.2.2006 > ...vsak to je v poradku...
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 13.2.2006 >

Tak takhle dobrou věc jsem tady ještě asi nečet. Napsaný to je fantasticky. Člověk netuší, zda sní, bdí, ocitne se úplně v proudu Tvý imaginace. 

Jsem si to pro jistotu střihnul ještě jednou a pomaleji. To nemívám moc ve zvyku, ale tenhle text si o to skoro sám řekl.

Máma je Země! bum! ...a do toho ty tahanice s matkou o zablácenou podkolenku... úžasný...

jak sama píšeš, že ten text je osobní, tak mně tedy přijde, že setsakra, že si toho, kdo to čte, zveš chtě nechtě přímo do svý hlavy...


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 17.2.2006 > stanislav> Tak to je super, ze te to vtahlo. To mam fakt radost, ze na to nejsem sama. :-) Uz jsem si pripadala jako totalni magor, kteryho nikdo nechape. :-)))
<reagovat 
 stanislav (Stálý) - 19.2.2006 > annandale> no. jestli ale to není tím, že jsem drobátko na hlavičku, a tak možná proto se mi to tak moc líbí... to by bylo blbé... :o))
<reagovat 
 annandale (Občasný) - 19.2.2006 > stanislav> ...vsak to je v poradku...
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 15.3.2006 > Naprosto úžasné. :-)))

Drobná rada, přínosná je konstruktivní kritika, ta se tu moc nevyskytuje. Ale jsou tu lidi, co fakt dobře píší a proto tu zůstávám. Je dobré poradit konkrétně co a jak. Každému se ovšem líbí něco jiného a taky ho něco jiného osloví. Já k tomu co se mě nelíbí se nevyjadřuji, proč taky.

Tohle mě ale fakt vzalo. Píšeš super. :-)))
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
annandale (Občasný) - 30.12.2005 > Ten text je asi prilis osobni, aby se dal nejak vysvetlit a vysvetlovat by se tudis ani nemel. Presto mam jakousi potrebu neco k tomu dodat, a ta myslenka tam implicitne je (ja ji tam vidim i konkretne) a to sice: Cas je zalezitosti fyzicna (zeme, zeme-matka, ale i ta jedinecna maminka, skrz kterou jsme se sem dostali. To patrani po vlastnim JA, je celozivotnim tematem snad kazdeho, kdo si nejake JA uvedomuje. Tenhle text je o tom prvotnim uvedomeni, o tom vymaneni se z "robotickeho" zivota, respektive o te otazce: "Kdo jsem?" Je to zacatek neco noveho, zazitek, ktery me osobne vytrhl z ono fyzickeho, mimo ten cas. Jednoznacnou odpoved jsem pochopitelne nedostala, vrhlo me to zpatky na zem, protoze to je muj lidsky udel.
Vic je zbytecne k tomu cokoli dodavat.
Kdo to psal nebo nepsal:
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze je take jedno, jestli to melo psat dite, nebo dospela osoba, nebo jak se to komu ma jevit a libit. V tom je ten paradox, nebo ja to aspon tak mam, ze cas je jen nase pozemska iluze. Jsem porad dite, ale zaroven i starena. Probiha to soucasne. (ne nejsem nemocna, me mysleni je stale jeste konzistentni, doufam:-))
Ted jen pro MIKU, jiz vadila sebelitost: to je to posledni, co tam muze byt. Ja to psala s kouskem sebeironie. S kousickem pobaveni ("zase budu muset hrat sestiletyho blbecka" znamena: ja jsem ve skutecnosti starsi. Moje duse je stara, ne sestileta, ale ty to mami nevis, protoze jsi pod tlakem kazdodenosti zapomela, jak stara je tvoje duse a zivot neni jen o prani puncochacu) Ale to neni sebelitost to je paradox zivota.
Tak ted jsem toho vysvetlila az dost, to jsem cela ja :-).
Ztratila: Diky, nemam potize s prihlasovanim, jen se zapometlivosti.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 15.3.2006 > annandale> Máš pravdu, mimo fyzikální vesmír čas neexistuje. Ale myslím, že Tvůj příspěvek pro typické materialisty není. Ale já chápu, co cítíš...:-)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter