TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Dýka
Autor: Theressa (Občasný) - publikováno 30.9.2001 (20:39:05), v časopise 11.10.2001

Noční tmou přikrytá
poslouchám zvuky -
někdo se zalyká
pod tlakem ruky..

Do krku zarytá
je pěstní dýka.
Koukej, kam utíká?
Koukej jak vzlyká...

Štípou ho slzy
v té ostnaté ráně,
spatří však brzy
zlou čepel té zbraně.
Jako předmět doličný
smál se Ten dotyčný.

Teď už se nesměje,
skrz mříže kouká,
asi se pomějě...
"deset let!" Brouká si
studentík - černej jak bota.
Ještě se z fašouna pražského motá.

Poznámky k tomuto příspěvku

KSTK (Občasný) - 30.9.2001 > Výborně, super. Jenom nechápu, proč je to v bás. slovu. PS: Pozor na překlepy - pomějě. PS2: Místo "Jako předmět" bych dal "Jak předmět"		Body: 5

		<reagovat

Kajman (Občasný) - 1.10.2001 > Blagadarjů! Moc pěkné, jo, jo!		Body: 5

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 11.10.2001 > První tři sloky perfektní, ta poslední se mi trochu lámaně četla..		Body: 3

		<reagovat

Cobain (Občasný) - 15.10.2001 > Mam podobne pocity jako martin...ty prvni tri sloky jsou docela ladne, ale ta posledni je uz takova kostrbatejsi...pekne:-))		Body: 3

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + sedm ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game