ztratila (Občasný)

Dobré je, že tu máme smysluplný dramatický příběh, který směřuje odněkud někam, k pointě, která se mi líbí, jen si nejsem jistá, nakolik její ironie koresponduje s unylým a odevzdaným zbytkem textu. Na něm mi vadí hlavně přílišná plochost, nevěrohodnost, o to větší, že píšeš v první osobě. Vypravěč tu stručně, bez nějakých velkých cavyků odvypráví, jak se mu rozpadl život a že zrovna páchá sebevraždu. A není to vlastně ani vyprávění, jen prostý popis, vyjmenování strastí. Působí to až nevěrohodně lineárně. Nevěrohodný je i jeden ze zlomových bodů příběhu, zkus si to shrnout, tak pro sebe: arabský muž s českou ženou čekají miminko a když ona potratí, vtrhnou jim do bytu pobudové a zneškodní je. Jazyk na mě působil kultivovaně, místy ale až příliš snaživě - nadbytečně přirovnání a vzletných metafor, které ti ale životně popsat realitu nepomáhají. Celkově to ale na mě působí kultivovaně, polepšuj se a těším na příští kousek :)